Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam. EU podle Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc, která je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici a umožní vypsání demokratických voleb.
Shodli jsme se na sankcích vůči Bělorusku, jednota ministrů zahraničí #EU je jednoznačná! Režim musí přestat s represemi vůči svým občanům a propustit politické vězně. Zdůraznil jsem další kroky včetně nabídky ekonomické pomoci, dokud neproběhnou svobodné volby. #FAC #Luxembourg https://t.co/4BsNd3i5vJ
Evropský blok přichází s dosud nejcitelnějšími postihy vůči Bělorusku v reakci na květnové vynucené přistání civilního letu, po němž běloruské úřady uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. Podle Kulhánka se sankce dotknou bankovnictví, produkce ropy a plynu či zbrojního průmyslu. „Opravdu to budou velmi robustní sankce, které běloruský režim rozhodně pocítí,“ prohlásil po jednání Kulhánek. Omezení se má týkat rovněž uhličitanu draselného neboli potaše, který se používá v průmyslu či k výrobě hnojiv a jehož je Bělorusko druhým největším světovým vývozcem.
Jednomyslná podpora
Po pondělní politické shodě musí EU sankce technicky připravit, což podle ministra může trvat několik týdnů. Některé státy jako například Rakousko s ohledem na své ekonomické zájmy zprvu s podporou navrhovaných sankcí váhaly, avšak nakonec je země podpořily jednomyslně.
„Jsme v situaci, kdy jako EU musíme reagovat na to bezprecedentní chování běloruského režimu,“ komentoval to Kulhánek s odkazem na vynucené přistání letu označované řadou unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše za státní terorismus.
We discuss today with Foreign Ministers the situation in #Belarus, starting by meeting with @Tsihanouskaya.
Also on the #FAC agenda: Iraq, where we will welcome the Minister for Foreign Affairs; Latin America and among others Ethiopia, Turkey & Lebanon.
https://t.co/eYFFOQMbZL https://t.co/sAqr6SCBBK
Ministři také schválili zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku na jejím území pro 78 činitelů, mezi nimiž je například běloruský ministr obrany či ministr dopravy. Na seznamu figurují také vysocí armádní činitelé, soudci či vyšetřovatelé, ale i rektoři škol trestající studenty za účast na protestech. Stejné postihy se týkají i osmi subjektů, mezi nimiž jsou zejména firmy patřící podnikatelům úzce napojeným na Lukašenkův režim. Unie začala podobné postihy zavádět po loňských zmanipulovaných volbách a na sankční seznam postupně zařadila desítky lidí včetně samotného Lukašenka. Po dnešku seznam obsahuje jména 166 lidí a 15 institucí.
Chybějí mi netopýři, říká běloruská básnířka a překladatelka Nasta Kudasavová |
S ministry v pondělí pracovně posnídala jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která podle Kulhánka vyzvala unijní státy k co nejráznějším sankcím. Evropský blok přitom zároveň připravuje hospodářskou podporu ve výši až tří miliard eur (76 miliard korun), která má být vázána na demokratické změny v zemi. K nim však Lukašenko zatím nejeví zcela žádnou vůli a mezi diplomaty panují obavy, že se izolovaný běloruský vůdce může dostat zcela do područí ruského prezidenta Vladimira Putina, který Lukašenkův režim finančně podporuje.
