Vážnost a urgence. USA a Čína se v prohlášení zavázaly ke společnému boji proti změnám klimatu |
Zpráva Stav Globálního klimatu za rok 2020, kterou zpracovala WMO se svými partnery, dokumentuje indikátory klimatického systému jako skleníkový efekt, teploty na souši i v oceánech, hladinu moře, tání ledovců a v neposlední řadě také extrémní výkyvy počasí. WMO ve zprávě uvádí, že rok 2020 byl jedním ze tří nejteplejším roků v historii měření a to i přesto, že v tomto období působil klimatický jev známý jako La Niña, který naopak způsobuje ochlazení.
  |
Tento úkaz trvá obvykle kolem jedenácti měsíců. Je charakterizován zesílením větrů a následným zesílením studeného Peruánského proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Měl by tak působit výrazné ochlazení průměrných teplot. I tak ale byl rok 2020 stále 1,2 stupně nad průměrem takzvaného předindustriálního období (mezi lety 1850 a 1900) a pohyboval se navíc v podobných hladinách jako rok 2015, což byl nejteplejší rok historie.
„Všechny klíčové klimatické ukazatele potvrzují tvrdou realitu, že klimatická změna pokračuje a čím dál častěji jsme svědky extrémních výkyvů počasí způsobených oteplováním,“ řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Změny budou pokračovat i v dalších desetiletích bez ohledu na to, jak moc se budeme snažit. Právě to nám ukázala pandemie, která klimatické změny nezpomalila,“ dodal Taalas s tím, že bude nejlépe začít investovat do adaptace na podmínky, které přijdou.
„Musíme hlavně vyvinout perfektní varovné systémy, které nás upozorní na extrémní výkyvy, které jsou naprosto devastující,“ řekl Taalas. „Některé méně rozvinuté státy takové systémy vůbec nemají nebo nejsou dostatečně kvalitní.“
Na virtuální summit dorazí Putin i Si Ťin-pching
Taalas o zprávě WMO informoval na tiskové konferenci, na kterou dorazil společně s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem před klimatickým summitem, který svolal americký prezident Joe Biden. Pozvání na něj mimo jiné přijali ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
Biden navrhl uspořádat virtuální klimatický summit ve dnech 22. a 23. dubna. Podle Washingtonu na něj pozval celkem asi čtyři desítky světových vůdců.
Prezident Biden po nástupu do úřadu připojil Spojené státy zpět pod Pařížskou klimatickou dohodu, jejímž cílem je udržet průměrné teploty maximálně do dvou stupňů nad průměrem z předindustriálního období.
„Zpráva WMO ukazuje, že nemáme času nazbyt. Klima se mění a stojí nás to nejen peníze, ale i životy a krásy přírody,“ řekl šéf OSN Guterres na tiskové konferenci. „Tento rok je rokem akce, státy se musí zavázat k nulovým emisím do roku 2050,“ dodal.
Čína a USA jsou připraveny spolupracovat na uskutečňování cílů Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a pařížské dohody, uvedly země ve společném prohlášení po návštěvě zmocněnce amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky klimatických změn Johna Kerryho v Šanghaji, informovala agentura AFP. Příslib dvou největších ekonomik, které dohromady stojí za téměř polovinou světových emisí způsobujících klimatické změny, přichází jen několik dní před klimatickým summitem pořádaným Bidenem
Nechte fosilní paliva v zemi, žádá stovka nobelistů
Ke klimatu se před summitem vyjádřila i více než stovka držitelů Nobelovy ceny. Laureáti ve společném prohlášení vyzvali světové lídry, aby se jednou provždy vzdali fosilních paliv, uvádí server CNN.
„Spalování fosilních paliv způsobuje 80 procent emisí oxidu uhličitého od doby industriální revoluci,“ píší laureáti v dopise zaslaném Bidenovi. „Nechat tento trend pokračovat je naprosto neúnosné. Nechte fosilní paliva v zemi,“ vyzvali nobelisti Bílý dům s tím, že moc mají ve svých rukou právě politici a nikoliv průmyslníci. „Máte navíc morální zodpovědnost se tomuto tématu věnovat a brát ho jako krizi,“ dodali autoři dopisu, mezi něž patří duchovní vůdce Dalajláma, držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková, držitelka ceny za chemii Frances Arnoldová nebo laureát za ekonomii Christopher Pissaride. Celkem se pod dopis podepsalo 101 nobelistů.
