Vzbuzoval v člověku naději, že svět je hezkej,“ řekl o něm profesor matematiky. „Byla v něm nějaká touha po kráse. Pěna, jako bývá na vodě. A tou pěnou se nechal unášet,“ vyjádřila se poeticky profesorka ruštiny. „Byl úžasně vtipnej. Skromnej. Byl jistě ctižádostivý, ale nedával to nijak okatě najevo,“ svědčil spolužák z gymnázia. „Vašek byl hodný, slušný chlapec,“ prohlásila fyzikářka. Všechny ta svědectví jsme si mohli přečíst v životopisné knize Jiřího Žáka Dvanáct taktů pro Václava Hraběte (2010). Ovšem v té době už uplynulo od smrti kdysi tak nadějného básníka celých pětačtyřicet let.
10. srpna 2022 11:00
Za svého krátkého života se nedočkal ani jedné knížky svých básní. To až posmrtně. Ještě větší slávu mu pak zajistil Vladimír Mišík, když jeho verše na přelomu 70. a 80. let zhudebnil.
