Drama na Ukrajině, Islámský stát či smrtící ebola. Co přinesl rok 2014 světu?

Ukrajinská krize

Ukrajinský odpor proti zkorumpované moci začal v centru Kyjeva, jeho symbolu, už koncem roku 2013. Až letos se ale tento příběh proměnil v drama, které znovu rozdělilo Evropu a vzkřísilo obavy z nevyzpytatelného Ruska. Pouliční revoluce na náměstí Nezávislosti neboli Majdanu dovedla Ukrajinu k zápasu na život a na smrt.

Záhadné zmizení linky MH370

Letoun malajsijských aerolinek s 239 lidmi na palubě vzlétl 8. března z Kuala Lumpuru a zamířil do Pekingu. V čínské metropoli ale nikdy nepřistál, za nevyjasněných okolností náhle zmizel z radaru a pravděpodobně se zřítil do Indického oceánu. Ze stroje se dosud nenašla jediná část.

Smrtící epidemie eboly

Epidemie krvácivé horečky zjara vypukla v západoafrické Guineji, záhy se rozšířila do Libérie, Sierry Leone a Nigérie. Dosud se nakazilo přes 14 tisíc lidí, pět tisíc ebole podlehlo. Rostoucí počet nakažených vyvolal tlak na farmaceutické firmy, aby urychlily vývoj vakcíny. Začátkem listopadu Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že epidemie pomalu ustupuje.

Potopení jihokorejského trajektu

Sedmitisícitunový trajekt Sewol, jenž mířil k oblíbené turistické destinaci Čedžu, se potopil 16. dubna v chladných vodách Žlutého moře. Tragédii nepřežily více než tři stovky lidí, většinu obětí tvoří dospívající děti, které cestovaly na školní výlet. Odpovědnost za nejhorší námořní neštěstí v dějinách Jižní Koreje připsali vyšetřovatelé jak posádce trajektu, tak přepravní společnosti, jež plavidlo provozovala.

Sympatie pro evropské extremisty

Občané EU vybírali nové europoslance. Letošní hlasování ovlivnilo i výběr šéfa Komise, v řadě zemí přesto převážila národní témata. Mnozí dali najevo znechucení z domácích parlamentů a podpořili extremisty. Ti si výrazně polepšili hlavně ve Francii, ale také v Rakousku, Finsku, Řecku či Dánsku. Navzdory tomu nedosáhla populistická euroskepse takového triumfu, který jí mnozí předpovídali.

Raketový vzestup Islámského státu

Teroristická síť al-Káida je téměř zapomenuta. Není to proto, že je její vůdce Usáma bin Ládin mrtvý, ani kvůli desetiletí trvajícímu úsilí západních tajných služeb. Stačilo pár měsíců a pozornost na sebe zcela strhlo nové teroristické hnutí - Islámský stát, známý také pod akronymem ISIS. Nemilosrdné ofenzivě sunnitských extremistů padla za oběť značná část Iráku a Sýrie; na dobytých územích pak vůdce hnutí Abú Bakr Bagdádí na konci června vyhlásil chalífát. Jeho moc se nyní snaží zlomit jak lokální vlády, tak spojenecká koalice v čele s USA. 

Válka v Pásmu Gazy

Dubnový krach mírových rozhovorů se stal opětovným důkazem nesmiřitelných vztahů mezi Izraelem a Palestinci. Roznětkou následného otevřeného vojenského konfliktu se stala vražda čtyř mladých lidí: trojice izraelských studentů a šestnáctiletého Palestince. Intenzivní raketové ostřelování Pásma Gazy v rámci izraelské operace Ochranné ostří, zahájené 8. července, nepřežilo přes 2000 Palestinců; na izraelské straně, chráněné před raketami Hamásu systémem Železná kopule, byly ztráty na životech výrazně nižší. Příměří podepsané 26. srpna v Káhiře přineslo oficiální konec války, napětí mezi oběma stranami však přetrvává. 

Střelba ve Fergusonu

Osmnáctiletý Michael Brown byl zabit 9. srpna ve Fergusonu, předměstí amerického St. Louis. Kontroverzní zastřelení neozbrojeného černošského mladíka bělošským policistou vyvolalo davové bouře, jež se z Missouri rozšířily i do dalších amerických států. Protesty proti přetrvávajícímu rasismu v americké společnosti znovu ožily v listopadu a prosinci, kdy se, spolu s medializací dalších podobných incidentů, ukázalo, že policista nebude obviněn.

Skotské referendum

„Obyvatelé Skotska promluvili. Výsledek je jasný, Naši zemi, složenou ze čtyř národů, udrželi pohromadě,“ radoval se britský premiér David Cameron z výsledku referenda. 18. září hlasovalo proti samostatnosti Skotska 55,3 procenta voličů, pro ni pak 44,7 procenta. Přesto je zřejmé, že se ve Velké Británii musí mnohé změnit.

Prodemokratické protesty v Hongkongu

Masové protesty v Hongkongu rozpoutalo kontroverzní volební opatření, jímž čínská vláda zavedla kádrování kandidátů na šéfa hongkongské vlády. Ulice města obsadily desítky tisíc prodemokratických demonstrantů, převážně studentů. Od září do prosince tak zvláštní správní oblast Hongkong zažívala největší protestní hnutí od roku 1997, kdy přešla z rukou Britů pod správu ČLR. Týdny trvající okupace centra města kýžený výsledek nepřinesla: po několika nevybíravých policejních zásazích následovalo oficiální ukončení protestů a vyklizení táborů aktivistů.

Záhadné zmizení Kim Čong-una

Čtyřicet dní, od 3. září do 13. října. Na tak dlouho se vůdce Severní Koreje Kim Čong-un ztratil z očí veřejnosti. A svět se začal předhánět ve spekulacích, zda za zmizením mladého diktátora stojí nemoc, nebo politika, a snažil se odhadnout, o koho by se totalitní režim opíral, kdyby éra Kim Čong-una skutečně skončila. „Maršál“ KLDR se nakonec vrátil, spolu s holí a příběhem o operaci kotníku, a běh věcí se, aspoň zdánlivě, vrátil do obvyklých kolejí. Stále větší pozornost se však upírá na mocenské postavení Kimovy mladší sestry Kim Jo-čong. 

Oslabení američtí demokraté

4. listopadu republikáni rozdrtili demokraty v kongresových a guvernérských volbách v USA. Ve zbylých dvou letech svého vládnutí tak bude mít demokratický prezident Barack Obama jen malý manévrovací prostor. Republikáni se budou snažit zejména o zrušení nenáviděné zdravotní reformy.

Ledy mezi USA a Kubou tají

Konec letošního roku přinesl historický obrat ve zmrazených vztazích mezi Spojenými státy a totalitní Kubou. Ohlášení chystané normalizace vztahů, jež 17. prosince zaznělo z úst amerického prezidenta Baracka Obamy i kubánského vůdce Raúla Castra, provázelo propuštění několika desítek politických vězňů, zadržovaných totalitním kubánským režimem.