130 let

Václav Havel 14. 3. 1991 v Bratislavě pronásledován davem poté, co prošel kolem manifestace k výročí Slovenského státu | foto: ČTK

Premium

Seriál

„Dosť bolo Havla!“ Zvědavý prezident málem dostal na budku na demonstraci v Bratislavě

Seriály

Jan Rychlík

14. listopadu 2022 11:00

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Když byl 13. října 1990 na sněmu OF v Praze Václav Klaus zvolen předsedou OF, ihned přistoupil k přestavbě hnutí na pravicovou politickou stranu. Sněm OF konaný 12. a 13. ledna 1991 v pražské Hostivaři schválil usnesení o přeměně hnutí v politickou stranu s individuálním členstvím vylučujícím současně členství v jiné straně; 23. února 1991 se pak v Praze uskutečnil poslední republikový sněm OF, který hroutící se subjekt rozdělil na dvě části.

Rozpad Československa

Seriál Rozpad Československa k 30. výročí rozdělení republiky mapuje události před 30 lety a připomíná málo známá fakta.

Autor seriálu, historik Jan Rychlík – mimochodem přímý účastník tehdejších vrcholných státoprávních jednání - nás provede bouřlivým obdobím začátku 90. let, jež vedlo k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.

Pokračovatelem původního OF se stalo Občanské hnutí (OH) vedené ministrem zahraničí a místopředsedou federální vlády Jiřím Dienstbierem. Pravicová složka někdejšího OF se transformovala během dvou měsíců v Občanskou demokratickou stranu (ODS). Ustavující sněm ODS se formálně uskutečnil 20. a 21. dubna 1991 v Olomouci, jejím předsedou byl zvolen opět Václav Klaus.

Nastaly komplikace: většina ministrů federální i české vlády nominovaná za OF se hlásila k Občanskému hnutí, ale většina poslanců obou zákonodárných sborů inklinovala naopak k ODS. K OH se hlásila jak předsedkyně ČNR Dagmar Burešová, tak premiér Petr Pithart, který se stal jeho místopředsedou. Pithartova vláda se tak fakticky postupně stávala vládou menšinovou. Pithart i Burešová se snažili pokračovat při česko-slovenských jednáních v dosavadní koncepci, naráželi však na odpor pravicových ministrů i většiny poslanců ČNR.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89 Kč

Předplatit

Můžete kdykoliv zrušit

NEJOBLÍBENĚJŠÍ

Roční

890 Kč

Předplatit

Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690 Kč

Předplatit

Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce

Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Právě nejčtenější Premium články:

Premium

Ze své podstaty nestabilní stát. Historik podrobně mapuje rozpad Československa před 30 lety

2. díl

Premium

Idea čechoslovakismu neměla naději na úspěch. Federaci zase až příliš svíraly režimní okovy

3. díl

Premium

Sametová versus něžná. Revoluce v roce 1989 měla dva paralelní proudy

4. díl

Premium

Češi upřeli po revoluci hlavní pozornost na federální vládu. Slováci víc řešili orgány národní

5. díl

Premium

Hradní rošáda v Čalfově režii. Kdo vystřídá Husáka na Hradě? Dubček funkci prezidenta chtěl, ale uspěl Havel

6. díl

Premium

Pozvolný rozpad federace. Češi mají ke Slovákům přezíravý vztah, říkal Václav Havel

7. díl

Premium

Slovensko toužilo po zviditelnění. Cesta k novému názvu státu byla složitá, kýžený cíl stejně nepřinesla

8. díl

Premium

Tušení blížícího se konfliktu. Nová slovenská vláda víc než federální stát řešila „primárně práva republik“

9. díl

Premium

Stát ohrožený zevnitř. Co to byl kompetenční zákon a jak osekal pravomoci federálních orgánů

10. díl

Premium