- 4. listopadu 2022 11:00
Proč se mnohonárodnostní státy, jakým bylo v minulém století i Československo, zpravidla rozpadají? Odpověď se snaží najít profesor Jan Rychlík, autor nového seriálu Lidovek,v němž vám nastíníme 30 let staré události, jež vedly k rozbití více než sedmdesát let trvajícího soužití Čechů a Slováků. | foto: Lidové noviny
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Politici se často mylně domnívají, že mnohonárodnostní stát může fungovat prostě tak, že se jednotlivým národům poskytne dostatečný rozsah národnostních práv, především v oblasti vlastní kultury, jazyka a školství. Když to nestačí, jsou ochotni „přidat“ nějakou omezenou autonomii. Mají za to, že dostatečným pojítkem mezi národy mnohonárodnostního státu je demokracie, která přece zabezpečuje všem občanům státu rovná práva a možnost podílet se na správě země.
Autor seriáluProfesor Jan Rychlík je historik specializující se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny Balkánu a Ukrajiny. Jako poradce předsedy české vlády Petra Pitharta sledoval vrcholná dramatická jednání v době rozpadu Československa z bezprostřední blízkosti. |
Pokud se pak ukáže, že je takový stát nestabilní a má tendenci se rozpadat, pak předpokládají, že slabší a menší národy jsou v něm zřejmě nějak utlačovány: hledají důvody v omezeném rozsahu národnostních práv či autonomie, v ekonomické situaci apod.
Vývoj a rozpad mnohonárodnostních států ve 20. století nicméně ukazuje, že takové státy jsou nestabilní už ze své podstaty. Skutečností je, že každý plně dotvořený národ s úplnou sociální strukturou a jasným národním vědomím svých příslušníků se vždy vyvíjí směrem k vlastnímu národnímu státu, i když jeho politici třeba takový cíl otevřeně nenárokují a samotné obyvatelstvo si takový pohyb jasně neuvědomuje.
Připojte se ještě dnes a získejte: