Speciál: 130 let Lidových novin V sobotu 16. prosince slavíme právě 130 let, kdy se čtenářům dostal do rukou úplně první výtisk Lidových novin. Přečtěte si o osobnostech, které stály u zrodu české novinářské legendy, a další zajímavé texty z té doby a o ní. Nové články budou ve speciálu přibývat průběžně až do Vánoc. |
Narodil jsem se v roce 1935. První čtyři léta svého života jsem tedy prožil v republice bez přívlastku. Dalších šest roků v protektorátu Čechy a Morava a od té doby nemám rád spojku „a“ v názvu našeho státu.
Až do dvaceti pěti let jsem byl občanem Československé republiky. Je s podivem, že únorový převrat z roku 1948 se v názvu vůbec neprojevil, na to byl Gottwald přece jen příliš chytrý.
Teprve roce 1960 to Novotný změnil, přibylo jedno S, ale hokejoví fanoušci to nevzali na vědomí a stále povzbuzovali: ČSR do toho!
Až letos jsem prodělal hned dvě změny najednou, jednu s pomlčkou a druhou bez ní.
Jako vždy, když si nevím rady, uchyluji se k francouzským příslovím. Le coeur a ses raisons, que la raison ne connait pas. Srdce má své důvody, které rozum nezná.
Co kdybychom to obrátili a poskytli výhody plurality rozumu? Rozum musí pochopit, že mé vlasti hrozila krize a zažehnat ji mohl pouze nový název: Česká a Slovenská Federativní Republika.
Rozum se smíří s tím, že ten název bude na státních listinách, dokumentech všeho druhu, cestovních pasech a rodných listech. Rozum se s tím smíří, ale srdce?
Vyložené karty. Vyhraje svobodný duch a zdravý rozum, nebo vodní stříkačka? ptal se Václav Havel v roce 1988 |
Narodil jsem se Československu a celý svůj život hájil jeho státní myšlenku proti slovenským separatistům i českým šovinistům. Proč mám na stará kolena žít ve státu s jiným jménem? Ve všem co napíšu, s výjimkou úředních listin, bude stát jen Československo a nedám si ho vzít.
Suma sumárum: Je-li kostrbatý a nelibozvučný název Česká a Slovenská Federativní Republika ona povinná daň, kterou musím zaplatit za to, aby se Československo mého srdce nerozpadlo – bože, kam až jsme to dospěli – budu ji tedy platit.
Se zavřenýma očima, zaťatými zuby a hořkostí v duši, ale budu.
